Sice možná trochu pozdě, ale vzhledem k tomu, že řeším něco podobného...
1. Ukládání svařence jako sestavu s rozpoznáním unikátních dílů umí až SWx 2015
http://help.solidworks.com/2015/English/WhatsNew/c_create_assembly_multibody_cutlist.htmNicméně netestoval jsem, a je otázka, jestli je funkce v praxi použitelná.
2. Mám zkušenosti se složitějším svařencem (cca 200 dílů, nejde o jednoduchou nosníkovou konstrukci), modelovaný jako vícetělový díl, a rozhodně to nedoporučuji. Automatická aktualizace modelu při změně je sice lákavá, ale iluzorní. Takto vytvořený model totiž není vůbec robustní - např. geometrické reference těl prvků profilu se mění při každé změně profilu (i změna rozměru stejného typu profilu). Všechny prvky které se na ně odkazují jsou potom chybné a je třeba reference ručně opravit. SW nemá použitelné prvky (historie modelu) analýzy geometrie, ani bounding box.
Vkládání dílů do dílu je nejen nepraktické, ale hlavně nespolehlivé - např. problémy s kosmetickými závity, prvek umístnit tělo není schopen správně řešit stupně volnosti a vložený díl vytváří podivné kruhové reference v historii modelu.
Správa rozpisky, resp. uživatelských vlastností těl je podivně naroubována na stávající systém a editace je pro rozsáhlejší model velmi pomalá a těžkopádná.
SW nemá žádné funkce pro generování úprav svarových ploch a funkce definice svarových housenek je tak pracná a nepraktická, že si její rozumné použití nedovedu představit, zvlášt, když i po jednoduché editaci modelu se opět rozpadnou reference.
Mám z toho pocit, že funkce svarku jako vícetělový díl je odladěna na modely cca v rozsahu dema v manuálu, resp. tutorialu. To znamená jednoduché "příhradové" konstrukce, kde vrchol návaznosti geometrie je patka na konci profilu.
3.
Rozumně robustní, spolehlivá a testovaná je asi bohužel jen zdola-nahoru konstruovaná klasická sestava s relativně jednoduchými díly, bez přílišné kombinace funkcí.